Podlahové topení
Dnes se budeme věnovat řešení, jak ušetřit prostor v bytě či domě, a zároveň jak kvalitně a zdravě vytopit prostor. V nadcházejících několika týdnech totiž máme ještě čas rozmyslet si práci na jaro a praktické změny, které by změnily byt, jsou jistě přínosné. Pojďme se tedy podívat blíže na vynález známý již antickým Římanům, podlahové vytápění, které svými vlastnostmi a materiály již dávno není nezdravým a neekonomickým, ale které díky teplotním čidlům s nastavenou maximální teplotou a také díky sofistikovanému rozložení systému rozvodů dodává místnosti kvalitní sálavé rozložené teplo, aniž by opticky vadilo samotné topné těleso. Podlahové vytápění je navíc velmi praktické, pokud jsou v domě malé děti, hrající si často na zemi.
Nejen v extravagantních a ultramoderních interiérech najde své místo podlahové vytápění. Je vhodné zejména pro místnosti s velkou plochou oken, kde zajistí efektivní a rovnoměrné vyhřátí celé místnosti
Podlahové topení bylo dříve používáno zejména v koupelnách. Dnes má využití nejen zde.
Podlahové vytápění lze umístit i pod alternativní podlahové krytiny, jakými jsou například stěrky, či PVC krytiny.
Nejlepším povrchem však zůstává dlažba, která má nejmenší tepelný odpor a skvěle tak teplo vede.
Estetika podlahového vytápění
Podlahové topení jakožto topení schované pod povrchem nášlapné plochy, nepotřebuje pro dobrou funkci žádné přídavné těleso (kromě termostatického ovladače a centrální rozvodny, která může být umístěna v technické místnosti či ve sklepě domu, kde opticky nevadí), proto je podlahové topení skvělým a estetickým řešením do místností, kde by právě radiátory překážely, ať už opticky, či fyzicky. Před francouzským oknem tak s použitím podlahového vytápění nevadí těleso radiátoru ani konvektoru a při hře dětí, či pohybu dospělých a tím je také minimalizováno riziko úrazu.
Podlahové topení nepřekáží ani opticky ani fyzicky, což znamená, že prostor je volný a otevřený a zároveň je minimalizováno riziko úrazu následkem zakopnutí o topné těleso.
Prostor je čistý a vzdušný. Díky podlahovému vytápění nikde nepřekáží ani radiátory, ani konvektory.
Využití podlahového topení
Podlahové topení jako takové má velmi nízký profil, takže ho lze umístit nejen do nových staveb, ale lze ho zabudovat i do staré zástavby, kde jen o několik málo centimetrů zvedne plochu stávající podlahy. Někteří z nás mají s pojmem podlahové topení spojenou víceméně pouze koupelnu. Ačkoliv je fakt, že dlaždice, hojně používané především v koupelnách, jsou nejlepším vodivým materiálem, moderní topné systémy zajišťují teplo nejen zde. Běžně je tak podlahové vytápění instalováno v chodbách, obývacích pokojích i kuchyních. Podlahové topení, respektive jeho rozvody, je také možné umístit ve vertikálním směru, tedy zabudovat do zdi, kde může vyhřívat například prostor za sedacím nábytkem. Vzhledem k jeho perfektní funkčnosti a rychlosti prohřátí, je podlahové vytápění vhodné také pro ohřívání příjezdových cest, kde v zimních měsících skvěle plní funkci odmrazování a tání sněhu i ledu. Pokud je tedy plocha řádně vyspádovaná, je voda odvedena a majitel může využívat neklouzavou suchou plochu.
Podlahové vytápění je vhodné do prostor s velkou plochou oken, či do zimních zahrad, kde díky své neviditelné pokládce pod podlahou opticky nevadí. V tomto případě je vhodné podlahové topení nechat vyvést i do exteriéru, tedy do plochy terasy, která se tak stane obyvatelnou i v zimě.
Vkusnost pokoje, při pokládce podlahového topení, je maximálně zachována. Navíc rovnoměrně rozložené teplo od nohou je v prostoru koupelny velmi ceněno.
Podlahové topení je nejvhodnější umístit do pokojů, kde jsou francouzská okna. Samotné topení nebrání výhledu, ani pohybu ve dveřích.
Do exteriéru ocení ohřívání odspodu zejména majitelé větších příjezdových cest, které díky teplu, dodávanému odspodu roztají a vysuší se, čímž se stávají sjízdnějšími.
Podlahové topení položené v externích podmínkách zastane službu jak v odstranění sněhové pokrývky, tak i v odmrazení a vysušení ploch. I v případě mostních ploch, které jsou velmi náchylné na namrznutí a tedy i na kluzký povrch, plošně položené vyhřívání vykazuje velmi efektivní výkon
Možnosti zapojení
Podlahové topení lze napojit na cirkulaci ústředního topení využívající jak technologii spalovací (na jakákoliv paliva), tak i sluneční energii, využitím solárních panelů, či termickou energii pomocí tepelných čerpadel. Klient si také může zvolit, zda podlahové vytápění chce ovládat v každé místnosti zvlášť, nebo zda chce nastavovat teplotu pro určitý okruh. Dle této volby jsou položeny jednotlivé rozvody a zapojeny k centrální řídící jednotce. Klient si také, mimo jiné, může zvolit umístění termostatů, resp. panelů pro řízení teploty v domě. Tyto ovládací prvky tak mohou být umístěny v jednotlivých pokojích, v jednotlivých patrech, nebo může být celá sada těchto ovládacích prvků "skryta" například v technické místnosti. Další možností, jak regulovat teplotu v domě, je i vzdálené ovládání v rámci tzv. inteligentního domu, kdy lze teplotu v domě či jednotlivých místnostech regulovat přes telefon či internet.
Podlahové vytápění lze regulovat, v rámci takzvaného inteligentního domu, i přes internet.
Pokládka podlahového topení
Systém položení jednotlivých topných kabelů je v případě podlahového vytápění od firmy Multibeton, kterou Vám Palazzio nabízí na svém portfoliu dodavatelů, velmi sofistikované a do detailu propracované. Díky mnohaleté zkušenosti totiž technici navrhují trajektorii přiváděného tepla dle dispozic v místnostech. Pod okny, kde jsou tepelné ztráty nejmarkantnější, tedy zhustili síť trubic vodících teplo. Naopak u dveří a zdí nevyužitých např. pro sedací zónu, jsou trubice položeny velmi řídce, nebo se tudy "pouze" vrací již chladnější médium. Pokud tedy v místnosti je několik oken například francouzské okno, technické zaměření, které je v rámci dodávky, určí položení jednotlivých hadic tak, aby všechna tato původně chladnější místa měla teplotu stejnou, jako zbytek místnosti. Teplotní komfort je tak zaručen ve všech rozích pokoje. V této oblasti je však také zapotřebí si uvědomit, že výhřevný výkon podlahového topení bude velmi omezen v místech, kde bude postaven masivní nábytek. Tímto omezením tedy může klesnout teplota v celém pokoji.
Vytápění vodivými trubkami lze umístit nejen do podlahy, ale také do stěn, či do stropu. Pokud tak klient má zájem o hřejivou stěnu za pohovkou, je mu maximálně vyhověno.
Technici v rámci pokládky podlahového topení spočítají ztráty v pokoji a navrhnou pokládku jednotlivých vodičů tak, aby byl prostor rovnoměrně a příjemně vytopen. Například pod okny jsou vodiče zhuštěny tak, aby teplota byla vyrovnaná.
I pro pokládku na příjezdové cesty je primárně navržen systém pokládky a spočítána maximální rozteč jednotlivých vodičů tak, aby efektivita ohřevu byla maximální.
Zdravotní nezávadnost podlahového topení
V minulosti bylo v médiích mnohokrát probíráno, zda je podlahové topení zdravé a zda z něho nehrozí určité civilizační choroby. Tyto diskuze však zvolna vymizely, z důvodu především zlepšení materiálů a také novými možnosti, co se týče regulace teploty. V obytných místnostech, jako je např. obývací pokoj, či herny, je maximální teplota na povrchu podlahy 29°C, v místnostech, kde je očekáváno chození na boso (koupelny) je tento limit na 31°C. Tedy i teplota vody v rozvodných trubicích podlahového topení tento standard musí splňovat. Avšak aby podlahové topení splnilo tento požadavek na celkovou teplotu v pokoji, stačí vodivému médiu menší teplota. Pro srovnání: Pokud vytápíme prostor radiátorem, teplota cirkulující vody je zpravidla mezi 60ti a 80ti stupni celsia. Pokud však chceme této teploty dosáhnout pomocí podlahového topení, stačí teplota vody v podlaze kolem 50 ti až 60 ti stupni celsia. Podlahové vytápění je tak nejen příjemné, ale také ekonomické. Také je vhodné zmínit, že při způsobu vytápění pomocí podlahového vytápění, je teplotní komfort docílen při teplotě až o tři stupně nižší, než v případě vytápění tepelnými tělesy. Cirkulace vzduchu v místnosti totiž pocitově ochlazuje, proto je při vytápění radiátory termostat často nastaven na vyšší teplotu. Cirkulace vzduchu obecně přináší mnoho negativ ve vztahu k zdraví obyvatel místností, kteří tak můžou být náchylnější na pohyb prachových částic, či mohou mít alergie na pyl a jiné alergeny.
Schéma cirkulace vzduchu v místnostech s vytápěním radiátorem a místnostech, kde je ohřev zajištěn podlahovým vytápěním.
Díky vytápění podlahou nedochází v místnosti k víření prachu, čili je celý prostor čistší.
Podlahové krytiny pro podlahové vytápění
V případě vytápění pomocí teplovodivých trubic umístěných v podlaze si musíme uvědomit, že takto řešené topení má několik vrstev. Pod samotnou nášlapnou vrstvou, která je v bezprostředním styku s našimi chodidly, je dále akumulační vrstva, která teplo vyzařované samotnými hadicemi absorbuje, rovnoměrně ho rozloží a dále ho předává nášlapné vrstvě. Nášlapná vrstva tak nutně musí splňovat požadavky na co nejlepší přenos tepla do místnosti. Laicky řečeno toto teplo nesmí zadržovat. Pro tento účel je proto nejvhodnější použití dlažby, která má pouze malý tepelný odpor. Naopak koberce mají tento odpor vysoký a platí zde přímá úměra v rámci výšky koberce a tepelného odporu.
Nejlepším možným materiálem pro podlahovou krytinu je dlažba, která svými vlastnostmi a tepelnou vodivostí zabezpečuje nejlepší rozložení a převod tepla.
Podlahové topení je nejlépe překrýt dlažbou (například se zabudovanou vkusnou mozaikou), pokud však na ní položíme dřevěnou podlahu, či parkety, snížíme přenos tepla pouze minimálně.
V případě, že zvolíme jako podlahovou krytinu dřevo, je tepelný výkon topení maličko omezen. Toto omezení se však ještě násobí plochou pokrytou kobercem, či těžkými masivními skříněmi, proto je potřeba s umístěním těchto předmětů počítat dopředu.